Z Helsinek plní inspirace: Co jsme si přivezli z finských knihoven
Jak může vypadat knihovna jako skutečný společný prostor města? Jak funguje síť knihoven, kterou obyvatelé využívají jako samozřejmou součást každodenního života? A jakou roli mohou knihovny hrát při podpoře čtenářství, demokracie, vzdělávání nebo využívání nových technologií?
Odpovědi na tyto otázky jsme hledali během studijní cesty do Helsinek, realizované v rámci programu Erasmus+ konsorcia Sdružení knihoven ČR. Během několika dnů jsme navštívili devět různých knihoven a seznámili se s fungováním jedné z nejuznávanějších knihovnických sítí na světě. Finské knihovny jsou dlouhodobě vnímány jako důležitá součást vzdělávacího systému, veřejného prostoru i demokratické společnosti.
Navštívili jsme knihovny Oodi, Pasila, Kalasatama, Töölö, Kallio, Herttoniemi a Itäkeskus, dále Univerzitní knihovnu Helsinské univerzity a Národní knihovnu Finska. Vedle samotných knihoven jsme poznávali také Helsinky, pevnost Suomenlinna a skanzen Seurasaari, abychom lépe porozuměli prostředí, ve kterém finské knihovnictví vzniká a funguje.
Co nás zaujalo nejvíce?
Knihovna jako společný prostor města
Ve Finsku se knihovna nevnímá pouze jako místo pro půjčování knih. Je to prostor pro studium, práci, setkávání, tvoření i odpočinek. Místo, kde můžete být, aniž by se od vás očekávalo, že si něco koupíte. Tento přístup je patrný zejména v knihovně Oodi, která sama sebe prezentuje jako živé místo setkávání obyvatel Helsinek.
Důvěra místo zákazů
Silným tématem byla důvěra v návštěvníky. Samoobslužné provozy, dlouhá otevírací doba, otevřené prostory nebo možnost využívat nejrůznější technologie jsou postaveny na přesvědčení, že většina lidí se dokáže chovat zodpovědně.
Technologie ve službách lidí
Velkou inspirací byl systém Helmet a logistický systém IMMS, který pomáhá řídit pohyb milionů knih mezi jednotlivými pobočkami. Technologie zde neslouží samy sobě – jejich cílem je ušetřit čas pracovníkům, aby se mohli více věnovat lidem.
Podpora demokracie a aktivního občanství
Finské knihovny otevřeně hovoří o své roli při podpoře demokracie, svobody projevu a společenského dialogu. Nejde přitom o politiku, ale o vytváření prostředí, kde se mohou setkávat různé názory a skupiny obyvatel.
Čtenářství jako dlouhodobá investice
Podpora čtenářství není ve Finsku jednorázovou aktivitou. Je součástí dlouhodobé strategie, která propojuje knihovny, školy, rodiny i místní komunity. Cílem není pouze naučit děti číst, ale vytvářet pozitivní vztah ke čtení po celý život.
Umělá inteligence v knihovnách
Součástí programu byla také diskuse o využití umělé inteligence v knihovnách. Finské knihovny připravují své zaměstnance na svět, ve kterém budou AI nástroje běžnou součástí práce i života návštěvníků. Velký důraz přitom kladou na vzdělávání, kritické myšlení a bezpečné používání těchto technologií.
Podívejte se s námi
Z jednotlivých návštěv jsme připravili videa, která přibližují konkrétní knihovny i zajímavá místa, která jsme během pobytu navštívili.
🎥 Kompletní playlist studijní cesty najdete zde:
Studijní cesta finskými knihovnami 2026
Najdete v něm videa z knihoven Oodi, Pasila, Kalasatama, Töölö, Kallio, Herttoniemi, Itäkeskus, Univerzitní knihovny Helsinské univerzity, Národní knihovny Finska i sestřih z míst, která nám pomohla lépe poznat Helsinky a finskou společnost.
Podrobnější zpráva
Zájemci o detailnější informace si mohou přečíst kompletní informace ze studijní návštěvy finských knihoven, která shrnuje poznatky z knihoven Oodi, Pasila, Kalasatama, Kallio, Herttoniemi, Töölö, Itäkeskus, Univerzitní knihovny Helsinské univerzity i Národní knihovny Finska. Součástí jsou také informace o fungování systému Helmet, logistickém systému IMMS, využití umělé inteligence v knihovnách a principech Safer Space.
Finské knihovny 2026 – Erasmus+
Poděkování
Studijní cesta byla realizována v rámci programu Erasmus+ konsorcia Sdružení knihoven ČR za účasti pracovníků naší knihovny, Městské knihovny Blansko, Městské knihovny Krnov, Městské knihovny Beroun, Městské knihovny v Praze, Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Krajské vědecké knihovny v Liberci a Knihovny města Hradce Králové.
Domů si neodvážíme jen poznámky a fotografie. Odvážíme si především inspiraci, jak mohou knihovny i v 21. století zůstávat důležitými místy pro vzdělávání, čtenářství, setkávání a aktivní občanský život.
Co stojí za úspěchem finského knihovnictví?
Při návštěvách jednotlivých knihoven jsme si stále více uvědomovali, že za úspěchem finského knihovnictví nestojí jedna ikonická budova ani jeden mimořádný projekt. Síla systému je mnohem hlubší a spočívá především v dlouhodobé kontinuitě, spolupráci a jasně definované společenské roli knihoven.
Řada myšlenek nám přitom nebyla cizí. Podpora čtenářství, práce s komunitami, vzdělávání, rozvoj digitálních dovedností nebo budování otevřených veřejných prostorů jsou témata, kterým se věnují i české knihovny. Ve Finsku nás však zaujalo, jak důsledně jsou tyto principy propojeny napříč celým systémem.
Významnou roli zde hraje legislativa. Finský knihovní zákon definuje knihovny nejen jako poskytovatele informačních služeb, ale také jako instituce podporující vzdělávání, kulturní rozmanitost, aktivní občanství, demokracii a svobodu projevu. Knihovny tak mají jasně formulované poslání, které je srozumitelné politikům, zřizovatelům i veřejnosti.
Zajímavé bylo také rozdělení rolí mezi jednotlivé instituce. Národní knihovna zajišťuje především technickou infrastrukturu a národní digitální služby. Helsinská městská knihovna poskytuje řadu rozvojových služeb pro veřejné knihovny v celé zemi a regionální rozvojové knihovny podporují vzdělávání a profesní růst pracovníků v jednotlivých regionech.
Silným tématem byla spolupráce. Místo budování paralelních řešení vznikají společné systémy, sdílené služby a společné vzdělávání. Síť Helmet, která propojuje čtyři města, desítky knihoven a miliony dokumentů, je jedním z nejviditelnějších příkladů tohoto přístupu.
Velkou pozornost jsme věnovali také organizaci práce. Finské knihovny pracují s poměrně plochou strukturou řízení, vysokou mírou odpovědnosti jednotlivých týmů a důvěrou v odbornost zaměstnanců. Současně kladou důraz na průběžné vzdělávání, sdílení zkušeností a schopnost reagovat na rychle se měnící potřeby společnosti.
Inspirativní byl také pohled na knihovnu jako na součást každodenního života města. Knihovny nejsou navrhovány především kolem fondů a regálů, ale kolem potřeb lidí. Nabízejí prostor pro studium, práci, setkávání, tvoření i odpočinek a snaží se oslovovat všechny skupiny obyvatel bez ohledu na věk, vzdělání nebo kulturní zázemí.
Přestože jsme navštívili velmi rozdílné knihovny – od velkolepé Oodi přes akademické a národní instituce až po běžné komunitní pobočky – opakovala se stále stejná myšlenka: knihovna má být užitečná pro lidi a reagovat na jejich skutečné potřeby.
Možná právě v tom spočívá největší inspirace finského knihovnictví. Ne v jednotlivých budovách, technologiích nebo projektech, ale v dlouhodobé schopnosti držet společný směr a přitom neztrácet kontakt s každodenním životem svých komunit.
Technologie jako nástroj, ne cíl
Jedním z příjemných zjištění během návštěvy finských knihoven bylo, že jsme neobjevovali úplně jiný svět. Naopak jsme si často potvrzovali, že řada cest, kterými se vydávají finské knihovny, je blízká i tomu, co známe z České republiky a z naší knihovny.
Technologie zde nejsou cílem samy o sobě. Jejich úkolem je zjednodušovat služby, zvyšovat dostupnost a šetřit čas pracovníkům i návštěvníkům.
Velkou pozornost jsme věnovali systému IMMS, který řídí pohyb knih v helsinské síti knihoven. Díky propojení RFID technologie, automatických třídičů a chytrých algoritmů dokáže efektivně řídit miliony dokumentů napříč celým městem.
Přesto jsme si uvědomovali, že i české knihovny již řadu podobných technologií využívají. Také v Městské knihovně Valašské Meziříčí pracujeme s RFID technologiemi, samoobslužnými službami, biblioboxem, návratovým boxem, online katalogem, elektronickými zdroji nebo vzdáleným přístupem ke službám. Rozdíl není ani tak v jednotlivých technologiích, jako spíše v jejich rozsahu a míře propojení v rámci celé knihovní sítě.
Zajímavá byla také debata o umělé inteligenci. Finské knihovny řeší podobné otázky jako my – jak AI využívat bezpečně, jak vzdělávat zaměstnance a jak pomoci veřejnosti orientovat se v nových technologiích. Překvapivé bylo zjištění, že ani ve Finsku neexistují na všechno jednoznačné odpovědi a že knihovníci hledají cestu podobně jako jejich kolegové v dalších evropských zemích.
Inspirativní pro nás nebyly ani tak konkrétní technologie jako způsob uvažování. Finské knihovny se neptají, jakou novou technologii pořídit. Ptají se, jak lépe sloužit lidem. Teprve potom hledají nástroje, které jim s tím pomohou.
Právě v tom jsme nacházeli nejvíce společných témat. Potvrdilo se nám, že moderní knihovna není definována množstvím technologií, ale schopností využívat je smysluplně a ve prospěch svých návštěvníků.
