dnes otevřeno     9 – 17 h  

Historie krásenské radnice je součástí dlouhého a složitého vývoje Krásna nad Bečvou, jehož začátky sahají do období 12. nebo 13. století. První písemná zpráva, jež dokládá existenci vsi Krásno, pochází z roku 1299.

V první polovině 14. století byla tato ves v majetku moravských markrabat, kteří ji udíleli lénem a její část náležela rytířskému rodu, který se psal z Krásna a ve znaku měl jelena.

Rovněž zpráva z roku 1374 dokládá rozdělení Krásna na dvě části. Jedna třetina vsi náležela od roku 1348 astrologu Oldřichu Kortelangovi. Ten byl současně od roku 1376 držitelem biskupského léna s tvrzí Arnoltovice ve dnešní Poličné, ale také Krásného Města, později nazvaného Meziříčí. Větší část vsi Krásno – její zbylé dvě třetiny – získal lénem příslušník významného šlechtického rodu Vok z Kravař.

Roku 1465 získává ves Krásno od Jana z Cimburka privilegium na odúmrť a později další výsady. Roku 1491 bylo Krásno povýšeno českým králem Vladislavem Jagellonským na městečko. Roku 1516 v něm bylo 49 usedlostí a bylo tehdy o polovinu větší než Vsetín nebo Rožnov. Již v první polovině 16. století mělo Krásno vlastní radnici. O tom, kde stála a jakou měla podobu však neexistují doklady.

Roku 1538 se stává majitelem panství Jan z Pernštejna, za něhož bylo Krásno připojeno k Meziříčí jako jeho předměstí. Krásenští museli radnici prodat a získané peníze odevzdat městské radě v Meziříčí.

Roku 1555 si obyvatelé městečka Krásna vymohli opětné oddělení od Meziříčí a pořídili si radnici, pro kterou koupili dům jednoho usedlíka. Ten jim po čase přestal vyhovovat, a proto se rozhodli ke koupi většího domu.

Roku 1580 koupila obec pro tento účel za 500 zlatých dům od vrchnosti – Bernarda ze Žerotína, který jej předtím zabavil jisté Anně z Kunčic „pro její nepořádné chování, kteréž jest proti pánu Bohu a přikázání jeho svatému vedla“. Kupní částku obec splácela po 32 následujících let…

Od roku 1580 pak skoro dvě století o krásenské radnici neslyšíme. Víme však, že přes pohromy spojené s třicetiletou válkou dokázali obyvatelé Krásna uchránit před drancováním a požáry městská privilegia a gruntovní knihy. A ty bývaly vždy uloženy na radnici. Kromě válečných událostí ohrožovaly stav radnice i povodně na Rožnovské Bečvě.

V letech 1765-1766 dochází podle pamětních zápisů k rozsáhlé rekonstrukci budovy radnice. Na náklady obce je vystavěna na poschodí, opatřena altánem a venkovním schodištěm. Budova má pouze jeden štít, obrácený na severovýchodní stranu ke krásenskému náměstíčku. Radnice slouží ke schůzování městské rady a je v ní umístěna krásenská škola s učírnou v prvním poschodí a bytem učitele v přízemí. Tento stav trvá do roku 1790, kdy krásenská obec postavila samostatnou školní budovu.

V roce 1877 pronajímá obec přízemí radnice řezníku Antonínu Zrůnkovi, který v něm zřídil řeznictví a uzenářství provozované později i jeho synem.

Vývoj poznamenává i nejbližší sousedství radnice. K jihovýchodní štítové zdi je v roce 1900 místo kůlny postavena zděná přízemní hasičská zbrojnice. Zděný přístřešek ve výklenku, v průčelí mezi altánem a obvodní zdí z konce 19. století, je nahrazen dřevěnou prodejní budkou s nabídkou novin, tabáku a rohlíků. Sklep radnice slouží za dočasné vězení, později si tu své zboží schovává před nepohodou prodavačka zeleniny Antonie Brožová, matka významného malíře a národního umělce Josefa Brože /1904-1980/. Přímo pod schodištěm vedoucím do 1. poschodí je malá místnůstka, kde ševcuje František Zuzaňák. Na severní straně směrem od náměstí sousedí radnice s obecní váhou.

1. ledna 1924 se Krásno již podruhé slučuje s Valašským Meziříčím. Do místnosti zrušené obecní kanceláře je umístěna čítárna a knihovna sloučených měst, dále se v 1. poschodí nachází strážnice obecní policie. V přízemí je nadále umístěno řeznictví.

Ve 30. letech 19. století je v přízemí budovy krásenské radnice byt soudního sluhy a 3 komory, využívané jako skladiště a vězení. Městská rada zasedá ve velké místnosti v 1. poschodí, zařízené jako kancelář.

První poschodí radnice sloužilo jednoznačně potřebám obecní kanceláře, využití přízemí se často měnilo. Roku 1842 je ze dvou dosavadních skladišť obecního inventáře zřízena noclehárna pro obecní chudé a úmrlčí komora.

Radnice této doby sousedí se dvěma dalšími obecními objekty – kůlnou na hasičské nářadí a strážní budkou, která v době nepohody poskytuje přístřeší ponocnému, případně vojenské stráži.

Roku 1848 došlo ve využití radnice k další změně. Místnosti v přízemí sloužící k přespávání obecným chudým byly přestavěny na šenk, který obec pronajímala. Úmrlčí komora a vězení zůstaly v přízemí radnice nadále. Roku 1848 byl také nově upraven vchod do přízemí radnice a pořízeny nové dvojité dveře.

Roku 1865 prochází radnice důkladnou opravou. Je obnovena fasáda, provedena vazba střechy, kde dochází k výměně šindelů pálenými taškami. Výstavbou štítu – neboli ohňové zdi – na jihovýchodní straně získává budova v hlavních rysech dnešní vzhled.

V letech 1957-1960 dochází ke generální opravě budovy radnice. Je výrazem ocenění historické i estetické hodnoty tohoto objektu. Z přízemí budovy je vystěhováno řeznictví, odstraněn dřevěný kiosek a další rušivé přístavky a později i sousední objekt bývalé hasičské zbrojnice. V budově je zřízeno ústřední topení. Po ukončení generální opravy v roce 1960 slouží celý objekt bývalé radnice potřebám knihovny.

Nový zákon o památkové péči z roku 1958, vytvoření celospolečenských zdrojů a zvýšený zájem naší společnosti o zachování historických kulturních památek jsou základem další opravy budovy krásenské radnice v letech 1976-1978. Při opravě je zajištěna statika objektu, nová elektroinstalace, oprava krovu, pokrytí vížky měděným plechem a zhotoveny vnější a vnitřní omítky. Ve štítu severozápadního průčelí je objevena freska zobrazující sv. Floriána, patrona chránícího před nebezpečím požáru.

Rekonstrukce radnice, ukončená v roce 1978, neřešila zásadní problém soustavného poškozování budovy, způsobeného vzlínající vlhkostí a dalšími vlivy. Několikeré zatopení sklepních prostorů při letních deštích, včetně častých prostupů z městské kanalizace, zcela zničilo technické vybavení kotelny, způsobilo trvalou vlhkost přízemí spojenou s borcením průčelní zdi objektu s altánem a vnějším schodištěm. V letech 1986-1989 dochází k další generální opravě. Jejím základem je především důsledná izolace celé budovy. Dále je v souvislosti s havarijním stavem strženo a opět vybudováno vnější schodiště, provedena výměna zvětralých opěrných sloupů vížky, vyměněny stropní trámy, podlahy, vybudována nová plynová kotelna, sociální zázemí a nová elektroinstalace. Úpravou doposud nevyužitých půdních prostorů a výstavbou vnitřního schodiště dochází k rozšíření provozních místností budovy. Společně se zhotovením vnitřních a vnějších omítek je restaurována freska sv. Floriána. Od listopadu 1989 slouží krásenská radnice opět čtenářské veřejnosti.

7. července 1997 byly při povodni zatopeny sklepní prostory kotelny a čajovny a všechny pracovny v přízemí. Povodeň způsobila značné škody na budově i zařízení a odstranění všech následků stoleté vody trvalo do konce roku 1998. Na začátku roku 1999 se budova pochlubila novou střechou s novými střešními okny, novou omítkou, opravenou čajovnou a novým vybavením v celém přízemí.

Na konci roku 2016 jsme (knihovna) vznesli  požadavek na asanaci této památkové budovy – oprava omítek, fasády, okapů, oken.