Leden zahájíme v naší knihovně výstavou fotografií 
p. Mgr. Pavla Stefana Hledám Tvou tvář s podtitulem Hledání boží tváře ve tváři člověka, zvířete, krajiny i velkoměsta. Kvůli předvánočním besídkám na školách jsme přesunuli vyhlášení Lovců perel na 6. ledna. V tento den slavnostně vyhlásíme nejúspěšnější Lovce a Lovkyně perel, děti, které po celý rok 2014 četly doporučené knihy, a jejichž šňůra perel byla nejdelší. Lovení perel se zúčastnilo na 100 dětí. Slavnostní vyhodnocení literární soutěže o poklad strýca Juráša proběhne 15. ledna ve 14 hodin.
Pokud Vás zajímá lidová magie a léčitelství, pak Vás určitě zaujme beseda s Jiřím Jilíkem, autorem knihy Žítkovské čarování. Provozování lidové magie v oblasti Bílých Karpat není zase tak neznámým jevem, jak by se s odstupem času mohlo zdát. Existuje stovky let a k žítkovským bohyním si lidé přicházeli pro radu i pomoc ze všech koutů tehdejšího Československa dlouhou dobu po druhé světové válce. Důvěru v čáry se nepodařilo oslabit ani komunistické propagandě po roce 1948, přestože se o to pokoušela různými prostředky. Zájem o magii začal více upadat teprve s rozvojem konzumní společnosti, která svůj zájem upírala k jiným hodnotám a prostředkům. Zájem o rituály se přesunul spíše do oblasti etnologických výzkumů a zaznamenávání pozůstatků lidových obyčejů. Podobným způsobem k žítkovským bohyním přistupuje i Jiří Jilík. Snaží se o shromáždění písemných zmínek o ženách, provozujících čarodějné praktiky, a o popsání větví jejich rodu. Vychází nejen ze zprostředkovaných pramenů jiných autorů a výzkumníků, ale i z osobních setkání s poslední žítkovskou bohyní Irmou Gabrhelovou a její vnučkou. V knize najdeme rozsáhlé ukázky z děl Františka Bartoše, Ferdinanda Dúbravského, Bohumíra Haluzického, Josefa Hofera, Jana Pavelčíka, Bedřicha Rychlíka a Olgy Vlasákové. Jejich zařazením sice Jiří Jilík poněkud ustoupil jako autor do pozadí, umožnil však čtenáři udělat si mnohem lepší představu o tom, co bylo o žítkovských bohyních napsáno. Zvlášť zajímavé je to v případě kněze Josefa Hofera, který proslul jako vytrvalý pronásledovatel žen zabývajících se magií a byl na to velmi hrdý. Více zde: http://jirijilik.webnode.com/products/zitkovske-carovani-2005-a-ziitkovske-bohyne-2006-v-jedne-knize/ . Hudební doprovod rodinná muzika Gajdoši z Kopanic, kteří patří k nemnoha muzikantům, jimž se staly právě gajdy osudem. Tvoří ji manželé Bohumil a Lýdia a syn Jiří Gabrhelovi ze Starého Hrozenkova. Jejich vztah k místním tradicím není náhodný ani uměle vypěstovaný; jejich předkové žili od nepaměti v tomto kraji kdysi zapomenutém Bohem i lidmi a spoluvytvářeli jeho duchovní svět. Gajdy umlkly na Kopanicích před mnoha desetiletími. Gajdoši obnovili tuto hudební tradici, přetrženou zde více než 80 let. Nyní jsou ustálení v triu 2x gajdy a zpěv. Repertoár čerpá muzika z vlastních sběrů, a různých sbírek (J. Černíka a F. Bartoše, J. Kopunce). Více na: www.gajdosi.eu
Ve čtvrtek 22. ledna si promítneme dokument Úžasný Ázerbájdžán! Ázerbájdžán je jako dravý orel, který přirozeně spojuje kultury Západu a Východu. Pod nablýskanou fasádou země se podle mezinárodních pozorovatelů skrývá represivní a zkorumpovaný režim, který tvrdě potlačuje svobodu slova. S odpůrci nemá stát slitování. Lednové akce ukončíme cestopisnou besedou s Jitkou Bortlovou. Podíváme se do Norska – země fjordů, vodopádů, ledovců a Trollů, podnikneme výpravu do nejkrásnější severské země – od Osla až po Trondheim. Seznámíme se přírodou – nádhernými fjordy, majestátními vodopády, a také se zvyky a způsobem života klidných a vyrovnaných Norů a jejich věrných společníků – Trollů.
