Již sedmnáctá Noc s Andersenem se nesla v duchu knížky Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce, která poprvé vyšla před devadesáti lety. Po několikadenních přípravách se v pátek 23. března v podvečer otevřely dveře 31 nedočkavým spáčům z 1. až 3. tříd základních škol ve Valašském Meziříčí a blízkém okolí. Nezbytné formality byly rychle vyřízeny, když vstoupil sám Josef Čapek. Pověděl dětem, komu bylo vyprávění o pejskovi a kočičce původně určeno a pozval všechny na pohádku. Příběh o pejskovi a kočičce, Jak myli podlahu, sehrály knihovnice a hned poté přišly na řadu nocující děti. Ve skupinkách inscenovaly čtyři příběhy, po kterých plnily úkoly a soutěžily. Mezi nejzábavnější disciplíny patřil hod kostí na cíl a obvazování pejskovy tlapky. Mezi nejnáročnější se zařadilo látání díry na kalhotách a čenichání pod závějí, napínavé bylo např. hledání hraček v tajemném boxu. Nad poslední pohádkou jsme dost váhali, ale v osmičkovém roce nezařadit příběh o tom Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen, by byla velká škoda. Kromě oslav budou mít děti i lekci finanční gramotnosti, tak bylo rozhodnuto. Pohádku opět sehráli knihovníci, a tam, kde jsme si mysleli, že už jsou spáči zralí do spacáku a vynecháme nakupování praporků, se děti samy přidaly k pejskovi a kočičce, vykoupily celý obchůdek, aby „zdarma“ získaly praporky, uspořádaly průvod a velkolepě vznik republiky oslavily.
Po bujarých oslavách zvesela do spacáků a číst. Společně jsme si na dobrou noc vyslechli příběh Ivana Klímy „K čemu jsou dobré knížky“.
Domů si děti odnesly knížečku, do které si zaznamenávaly své večerní aktivity, pamětní placku a spoustu nevšedních zážitků.
Trochu čísel: V dětském oddělení naší knihovny nocovalo 31 dětí (1.-3. tříd). Na přípravě programu se podílelo všech 14 knihovníků a 6 jich s dětmi přespalo.
A veliké poděkování kolektivu knihovny, který je bezvadný a bezvadně tuto Noc připravil a zorganizoval!
